Popis - Náměstí
Chřibská je velmi starým městem, avšak rok jeho vzniku není znám. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1352, kdy je zmíněna v tzv. papežském desátku. Jediným důkazem jeho existence ještě před tímto rokem je kámen s letopočtem 1144, nalezený v roce 1596 při přestavbě zdejšího kostela. Německý název obce Kreibitz je původu slovanského a vznikl ze slova Krzywycza, vyjadřujícího klikatící se potok. Současný název Chřibská vytvořil František Palacký, který vycházel ze staročeského slova chřib (pahorek).
Z významných událostí, které se zapsaly do dějin Chřibské, jmenujme udělení dědického práva (1383), udělení práva používat městský znak (1570), založení střeleckého spolku (1596), zřízení městského špitálu (1596), založení spolku literátů (1650), založení cechu malířů skla (1669) a návštěvu císaře Josefa II. (1779). V roce 1500 byl v Chřibské postaven pivovar. Bohužel, byly i smutné události; velké požáry (1736 a 1766), ničivé povodně (1705, 1883, 1897 a 1925) a vpády nepřátelských vojsk (1648, 1757, 1778, 1813 a 1866). V srpnu 1848 se chřibské náměstí stalo svědkem neštěstí - vybuchlo zde 142 liber střelného prachu převáženého ze Saska do Čech. Výbuch si vyžádal tři oběti.
První zmínka o škole pochází z roku 1524. V roce 1859 byla postavena škola na náměstí, která ale zanedlouho nestačila zvyšujícímu se počtu žáků, a tak byla postavena nová školní budova, otevřená roku 1909, a původní škola se stala sídlem správy města.
V roce 1869 žilo v chřibském údolí celkem 5777 obyvatel, což je nejvyšší počet, který byl kdy zaznamenán. Drtivá většina obyvatelstva byla německé národnosti. K mírnému zvýšení počtu českých obyvatel došlo po vzniku Československé republiky v roce 1918. Byla zřízena dvojtřídní česká škola a později i mateřská škola. V roce 1908 se v Chřibské poprvé rozsvítilo veřejné osvětlení, napájené plynem z místní plynárny, a o dva roky později sem byla přivedena elektřina. Kino zahájilo provoz v roce 1927 a v témže roce byla zřízena autobusová linka spojující Chřibskou s nádražím v Rybništi, později prodloužená do Jetřichovic a Hřenska.